Často slyším od svých klientů: „Musím vyřadit přílohy, abych zhubl/a.“ Sacharidy jsou v posledních letech vnímány jako hlavní viník všech problémů s váhou. Výsledek? Lidé je radikálně omezí, po třech dnech jsou unavení, podráždění a nakonec stejně podlehnou nekontrolovanému nájezdu na sladkosti.
Pojďme si to uvést na pravou míru: Sacharidy nejsou tvůj nepřítel. Jsou to palivo. A bez kvalitního paliva tvůj „motor“ prostě nepojede.
Proč tělo sacharidy potřebuje?
Sacharidy jsou primárním zdrojem energie pro tvůj mozek i svaly. Pokud je úplně vyřadíš, tvé tělo začne hledat energii jinde – často začne pálit vlastní svalovou hmotu. Výsledek? Místo vysportované postavy se sice váha na chvíli pohne dolů, ale ty se cítíš „vyždímaný/á“ a bez života.
Problém není v sacharidech, ale v jejich kvalitě
Rozdíl je mezi sacharidy, které tě zasytí na celé odpoledne, a těmi, po kterých máš za hodinu zase hlad.
- Komplexní sacharidy (tvé palivo): Ovesné vločky, rýže, brambory, kváskový chléb, celozrnné těstoviny nebo pseudoobiloviny jako quinoa. Ty se tráví pomalu, postupně uvolňují energii a drží tě stabilního/ou.
- Jednoduché cukry (rychlá vzpruha): Sladkosti, slazené nápoje, bílé pečivo. Ty ti sice dají rychlý „kopanec“, ale vzápětí přijde propad cukru v krvi, únava a další vlna hladu.
Jak si nastavit talíř, aby tě sacharidy „nenafoukly“?
Trik není v tom sacharidy vyřadit, ale správně je kombinovat. Když přidáš ke zdroji sacharidů i bílkovinu (tvaroh, maso, vejce) a trochu vlákniny (zeleninu), zpomalíš jejich trávení. Výsledek? Energie ti bude stačit na celý trénink i pracovní odpoledne.
Zahoď strach ze sacharidů
Cesta k postavě snů nevede přes hladovění. Pokud se naučíš, kdy a jaké sacharidy si dopřát, zjistíš, že tvé tělo funguje mnohem lépe, lépe se ti spí a hlavně – máš sílu se hýbat.
Bojíš se sacharidů, protože nevíš, jak je správně zařadit do svého jídelníčku, abys nepřibíral/a? V mém jídelníčku na míru najdeme ideální balanc pro tvůj metabolismus. Nastavíme systém, který tě nabije energií, ne cukry, které tě po hodině zradí.
